Trocha lidskosti
Ztracený v myšlenkách, ztracený v davu,
ztracený ve vlastním srdci.
Bloudím dál krajinou a ztrácím hlavu,
pomozte, lidi, přeci!
Jsem jedním z vás, jsem taky člověkem,
od pórů v kůži až na kost.
Kdepak je lidskost? Slehla se po ní zem,
už to není první jakost.
Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:
Vloženo: 6.03.2014 23:46:51