Noční lov

Světlo slunce cloní lunu,
kým jsem teď a čím se stanu?

Slyším, jak mi buší srdce,
měním se, už to jde lehce.

Cítím strach skryt na tvých rtech,
mé kroky se mění v běh.

Zřím tě – čistou, nevinnou,
už se k tobě řítím tmou.

Ztuhlá strachem slyšíš řev,
od mých úst mi teče krev.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 17.10.2013 14:00:00



Reklama

„Kdyby se mužům dostávalo manželek, jakých si zasluhují, měli by zatraceně těžký život.“ Oscar Wilde