Oči starce
Sedím tu v osamění,
pivo zvětrává, vosk svíčky zvolna stéká,
to, co bylo, dnes už není,
třešňový sad, košatý dub, protékající řeka,
smích dětí, jenž se rozléhal ulicí,
halas mužů, hádajících se u piva.
Kde jsou uniformy a v nich odění četníci,
kde jsou místa kdysi tolik líbivá?
Kam zmizel zvon, jenž zvučel za setmění,
kde zůstala jména, která každý znal,
ulice, města, svět, to vše se mění,
já zůstal, ale život jde dál.
Dnes všude kolem svítí neonová zář,
nové názvy, ty dnes každý umí,
město ovšem mělo zcela jinou tvář
a proto mi dnes nikdo nerozumí.
Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:
Vloženo: 15.07.2013 23:59:18