O mrazu, naději a lásce
Sníh nás opouští, mráz zůstává,
srdce lidí zůstávají bolavá
a bolest přetrvá, až první slunce svit
dá lidem naději, že je pro co žít.
Žít a zemřít, stařičká je věta,
však štěstí neodešlo ze světa,
a jeho síla a moc tak sladká
se projevuje v citu jménem láska.
A její žár, nejsilnější v zimě vzdor,
vzbudí novou sílu v lidech sešlých na úmor,
a svět chopí se této nové síly
a půjde vpřed, vstříc jarnímu cíli.
Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:
Vloženo: 8.01.2013 20:28:05