V hlubinách lidské duše

Jsem na vrcholu světa,
padám do hlubin,
temná chapadla trhají mé tělo na malé kousky
vše je částí mé životní zkoušky,
zachránit mne může je jediný čin,
či spíše jedna věta.

Ve své ruce držím dýku
ale je všem pohledům skryta,
ale bez ní by můj život neměl cíl,
už tolik jsem si zakusil,
a lidé, co mne znají dlouhá léta,
neřeknou mi žádná slova díků.

A přitom nejsem ten, co by rozprostíral sítě,
nejsem žádná sketa,
cítíval jsem se dobrákem,
ale býval jsem jen hlupákem,
a zachránit mne může věta,
tak mocná se zdá: „Miluji tě.“

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 16.12.2012 20:19:25



Reklama

„Proti blbosti i bohové bojují marně.“ Jan Werich