Pocity

Každým dnem jsem ti blíž a blíž,
sleduji tvoje ladné křivky,
když se s tebou vídám den co den,
ale kolik dnů nám zbývá, než opustíme zem
a ty nejsi jako jiné dívky,
ty jsi ta, se kterou chci padat níž

a zase stoupat,
já bych hladil tvoje hnědé vlasy
a topil se v hlubinách tvých očí,
svět pořád stejně by se točil,
ale já bych ti říkal, jak jsi plná krásy
a zkoušel bych tě líbat

na tvé krásné rty
a kdykoli bych měl šanci
opakoval bych to, pokud by jsi chtěla,
ty jsi jednoduše skvělá
a já s tebou bych chtěl tančit
a luštit tvoje pocity,

neb nejsi z těch, co hrají na city,
kvůli tomu bych byl plný zlosti,
ale přesto cítím city slastné
a upřené oči jasné,
ale bojíš se vlastní nevinnosti
a tak pocity zůstávají skryty.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 3.12.2012 21:39:30



Reklama

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich