Sebeurčení

Na pokraji sklenky vína,
stojíš ty, má milá, sama,
padá na tě dávná vina,
co je nikým nepopsána.
Ztrácíš sen a ztrácíš bdění,
ztrácíš cit pro sebe sama,
den začíná za setmění,
nový list a nová strana.
Nacházím tě svojí slinou,
utopenou v sklence vína,
nezvládla jsi žít s vidinou,
života jak harlekýna.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 13.05.2014 20:29:04



Reklama

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich