Nesvoboda

Bez kousku světla zavřený v cele,
voda sem protéká stěnou,
boláky mám po celém těle,
jak nás přes den důtkami ženou.

Chtěl bych křičet, chtěl bych řvát,
však za to je těžký trest,
přestože nepřestal jsem se bát,
musím zdrhnout, vyrazit na vlastní pěst.

Nesmím si říkat, že vše je ztracené,
sám nevím, kolik musím ještě čekat chvil,
však mé přání mne z drápů smrti žene,
přání, abych zas na svobodě žil.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 9.04.2014 11:03:09



Reklama

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde