Už nikdy více

Dlouhá cesta mě čeká,
do krajin, jež nikdo živý nespatřil,
každý pozůstalý svůj klobouk smeká,
kéž bych mohl zůstat ještě pár chvil.

Ohně spaluje mne žár
a má duše konečně může letět výš,
kéž bych mohl ještě zůstat chvílí pár,
abych tě navštívil tam, kde spíš
a políbil na čelo.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 7.04.2014 22:09:56



Reklama

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich