Provázek

Na provázku vedu si budoucnost ztracenou,
svou cestou zmatenou dávám se dál,
život mi bral, já se mu snažil dávat,
co naplat, už nemám o čem snít,
už není kam dál jít, jenom se dál ztrácet,
ne, už nemám se kam vracet, zbylo mi jediné,
od tebe, nevinné, do kapsy strčené,
v provázku stočené tvoje hnědé vlasy.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 6.03.2014 00:00:11



Reklama

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde