O časech budoucích

Ráno i celý den, skrývám se v myšlenkách,
osamělý jsem, ztracený v žalu,
mé srdce neví, co dělat mám,
erupce něžnosti, chci pět ti svou chválu,
ovšem že skrýváš se, lapená v mých snách.

Má milá, chci ti Julie říkat,
ona byla pravou láskou jako ty,
náš vztah však nebude mít smrt na rtech,
tvoje ruce budou v těch mých tát,
epos chci psát ti na prsty,
kouzlo úsměvu chtěl bych ti dávat i po letech.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 23.01.2014 14:00:00



Reklama

„Nikdy se nesměji nejlépe. Bojím se, že by to mohlo být naposledy.“ Jan Werich