Oprátka

Nevím nic, nemůžu spát,
avšak u srdce teplo mi je,
trápí mě insomnie,
nade mnou stojí kat.

Ležím na podlaze,
avšak není mi zima,
trápí mě má vina,
není mi vůbec blaze.

Stojím pod oprátkou,
ale s hlavou vztyčenou,
tíhu světa nesu na svých ramenou
a pod nohami stoličku mám vratkou.

Už mě netrápí vůbec nic,
už spí se mi sladce,
jak visím na oprátce,
neuvidím tě, lásko, víc.

Líbila se vám tato báseň? Podělte se o ni:

Vloženo: 15.02.2013 22:55:59



Reklama

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich