Článek: Nesmysl aneb můj pohled na nedávný legionářský pochod

Vždycky jsem obdivoval lidi, kteří dokázali bojovat za to, v co věřili. A když k tomu připočtu trochu vlastenectví, mohu přiznat, že jsem měl poměrně v oblibě naše legionáře. Představoval jsem si, jak tito lidé přetrhli okovy a přes všechny překážky se postavili proti těm, kteří je utlačovali. O to hůř, přemýšlel jsem, jak mohli bojovat proti svým blízkým, proti svým známým, přátelům, rodině, které mohli případně někde v poli potkat. Z tohoto důvodu mi nikdy nevadilo, že jsou připomínány různé činy, kterých se „chrabří legionáři“ dopustili.

Výjimkou je akce, která se uskutečnila nyní o víkendu (23.–25. ledna 2014) poblíž česko-polských hranic. Ve skutečnosti nevím, jak se vyvíjela, ale ještě před jejím uskutečněním se mi dostala do rukou otevřená pozvánka na tento vzpomínkový pochod.

Sedmidenní válka

Abych vás uvedl do obrazu: v roce 1919 se strhla roztržka mezi námi a Polskem, který vyústil v ozbrojený střet. Vše trvalo pouhých 7 dní (jak již může napovědět název). Vojska Československa a jeho spojenců vedl podplukovník Josef Šnejdárek a právě jemu měl být v rámci této události vzdáván hold.

Co se tehdy semlelo?

Co se tam tehdy stalo? Nikdo neví. Vážně, ukažte mi žijícího legionáře, který by nám mohl dát upřímné svědectví této události. Nikdo takový pravděpodobně nežije (tomu člověku by bylo přes sto let) a tím pádem je pryč i možnost dopátrání se nejvěrnějšího obrazu oněch dnů. Na druhou stranu, co se stalo, stalo se. Ne vždy se názory shodují (zářným příkladem jsou články na české a polské Wikipedii na toto téma) a pravda bude asi někde uprostřed.

Do mrtvol se nekope

A právě proto se mi nelíbí, jakou formou byla pozvánka na pochod podaná. Jsem nekonfliktní člověk a je-li to možné, snažím se věci řešit nejprve dohodou a stejně tak se snažím mít ke všem lidem úctu. Ať už byla pravda jakákoli, myslím, že si dnešní Polsko nezaslouží, aby se v takovýchto dokumentech objevovaly úseky jako „…neomluvitelnou rozpínavostí severního souseda…“ a podobně.

Stejně jako dnešní Poláci, tak i dnešní Češi nejsou těmi lidmi, kteří tam stáli tváří v tvář. Nikdo z nich neví, co se honilo v hlavách všech účastníků, ať už byli na velících postech nebo jen rozkazy přijímali. A když k tomu připočtu to, že můžeme být rádi, že je Evropa aktuálně v míru a nemusíme se každodenně strachovat o život, nevidím důvod, proč bychom měli po dlouhých 95 letech špinit někoho, kdo je naším spojencem.

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho:

Vloženo: 2014-01-28 14:00:00



Reklama

„Na světě je zavedeno, že spousta hloupých si hraje na chytré. Z chytrých, kterých je na světě nedostatek, jen ti nejchytřejší si hrají na hloupé.“ Jan Werich